Výlet lodí do Německa

Výlet lodí do Německa

 

Nechal jsem se zlákat, a tak v sedm hodin v neděli sedám do auta a jedu do Děčína. Tam odplouvám v 9 hodin lodí na zámek Pillnitz. Cestou prší a fouká studený vítr. Říkám si, že to přejde. Vyjíždím na Ludvíkovský kopec a hle sluníčko. Při vjezdu do Děčína mě vítají rozkopané vozovky jako v Jablonci, přesto v osm dvacet už parkuji na břehu Labe. Než srovnám záda stoji vedle mě tmavé eSVeučko s plzeňskou značkou.

Po chvíli se mačkám u mola na odbavení a koukám, že vrchní salonek je beznadějně plný.  Při vstupu nás vítají a prý si máme dát pozor na nízký profil - pozdě, už jsem měl s hranou tu čest. Rychle se zorientovat kde je volno a zabrat místo s cestujícími z Prahy. Jaké překvapení, sedá si k nám i posádka z Plzně. V devět deset loď vyplouvá a z reproduktoru se ozývá hlas našeho super průvodce. Vítá nás, a že zámek Pillnitz je jeden z nejnavštěvovanějších skvostů na Labi v Sasku. Je tam čínský styl stavby, rozsáhlý komplex a zahrady s 230 let starou kamélií z Japonska (bohatě kvete v dubnu a květnu). Při plavbě z Děčína si vychutnáte jedinečné výhledy na labské pískovce, lázeňské městečko Bad Schandau i pevnost Königstein. A to i přes neřízeň počasí. Idylku přerušuje hlas průvodce, že se pokazilo čerpadlo na splachováni WC, vyřešeno kyblíkem, lanem a  obsluhou na zaléváni pisoáru a mušlí. Objednávám si kávu, neb je má hodina a ejhle nejde proud, ale strojník ví kam sáhnout a za 10 minut je opraveno. Hlas z reproduktoru hlásí, že na levoboku se nachází Königstein, který byl postupně hradem, klášterem, pevností s vězením, po 2. světové válce lazaretem Rudé armády a v poválečné éře i výchovným ústavem pro politicky nepohodlné mladistvé a trestance. Teprve roku 1955 se stal muzeem a po sjednocení Německa přešel do majetku Svobodného státu Sasko. Než servíruji oběd, s Danielkou čteme pohádky, trocha upravené, takže na lodi panuje dobrá nálada.
Krátce po jedenácté hodině se podává oběd - brambor s řízkem a na konec sladká tečka v podobě rolády. Před půl jednou jsme u zámku v Pillnitz a jde se na prohlídku samotného zámků a zahrad. Já letím pro cache geokešinku. Ale stíhám i zahrady, jen škoda, že mi nepovolili vzlet kvadrokoptéry, neb zahrady jsou pěkně udržované.
Po patnácté hodině se vracíme k lodi, kde na nás již čeká průvodce a vyrážíme směr Děčín. Po proudu nám to jelo cca 17 uzly, ale zpátky jen 8 a tak jsme cestou nabrali přes hodinu zpoždění. A tak ti co spěchali, naložili v Hřensku do autobusu a odvezli je na nádraží a nám, odjela i Danielka s babičkou a dědou. Jaké bylo překvapení na parkovišti, když jsem za stěračem měl obrázek i s kontaktem.

 

DSC_1.jpg

Autor: Miroslav Gorčík
Vydáno: 10. 09. 2015