Gastronomický orgasmus

Gastronomický orgasmus

 

Jednou jsem pro Bonduelle fotil nějaké jídlo. Za to jsem byl pozván na malý přátelský oběd. A tak se stalo, že si pro mě v 10 hodin přijela pani Konvalinková a jeli jsme do Prahy. V Praze jsme měli sraz v ulici Karolíny Světlé, kde se nachází restaurace Amade. Již při vstupu do restaurace jsem zjistil, že to nebude žádný obyčejný oběd. Hned se k nám přivinul zaměstnanec podniku, a že nám dá kabáty do šatny. Po usednutí se starali zda počkáme na ostatní, či budem pít hned. Mě se jen rozjížděli oči na tím množstvím příborů. Po chvíli se k nám přidala i paní Kristína Hanousková, jež je manažerkou pro zónu Česká republika, Slovensko a Maďarsko s doprovodem pana Alberta Hauptmanna, který vede odborné poradenství a praktické rady pro kuchyňské zpracování zeleniny Bonduelle.

No a potom začal koncert. Nejdřív přípitek, dotaz na alergii, šampíčko a potom bílé francouzké vínko k předkrmu. Na stole se objevil chlebík s bílým pečivem a k tomu máslíčko a škvarková pomazánka. Opět lok vína a byl tu předkrm. Podávala se domácí játrová kuřecí paštika, hovězí tataráček a další paštika s piré, kterou si už ani nepamatuji. Přesto, že nás obsluhující personál řádně poučil co jíme a pijeme. Následoval luxusní hrachová polévka se smetanou. Jako další mlska byl cibulový Quiche. Změníme bílé víno a je tu sám šéf restaurace Radek Šubrt. Kuchařině se věnuje již hezkou řádku let a dobře ví, že dobré jídlo dokáže navodit skvělou atmosféru v každé situaci. Přivítal se s námi, prohodil několik rad a vtipů a spěchal po další práci. Bylo to milé seznámení. Mezitím se už servíroval losos s ratatouille. Jako hlavní chod byl pupík s chřestem a na závěr čtyřhodinového oběda a několika změn vína byla sladká tečka v podobě mrkvového dortu s dýňovým piré. Poté jsme se rozloučili, kde nám do kabátku pomohla pani provozní a i pán kuchař nám přišel zamávat.
Další třešinkou bylo večerní představení Tři mušketýři a Beatles, jež hrálo divadlo v Dlouhé. Šlo o kultovní dílo, kde propojili děj slavného románu se vzpomínkami desetileté holčičky na dětství v pavlačovém domě na pražském Smíchově na sklonku 60. let 20. století.

Po skončení krásného divadla (až na sedačky) jsem nasedl do auta pani Konvalinkové a dveře od bytu jsem otevíral úderem půlnoci a to byl opět vstup z krásného snu do reality.         Děkuji

 

Autor: Miroslav Gorčík
Vydáno: 27. 05. 2015

Fotogalerie

Simona
Národní divadlo
Amade
Prostřený stůl
Předkrm
Hrachová polévka
Tuze dobrá
Pupík s chřestem
Mrkvový dort s dýňovým piré
Divadlo v Dlouhé
Jeviště divadla